Virtual Humans

virtual1.png

Ještě za našeho života se stane, že možnost být obsloužen v restauraci servírkou z masa a kostí bude výsadou jenom těch nejdražších podniků.

Ještě za vašeho života se stane, že vaše já bude na vás vydělávat. Jak? To odhaluji v další “pětce”. Myslím si, že na světě je informací více než dost. To, co se stává klíčovým je umět je filtrovat. A právě to pro vás dělám já v pravidelném (cca každých 14 dní) článku pod názvem 5KA. Vybírám vždy 5 čláků okolo marketingu, inovací a psychologie komunikace. Dnes na téma virtuální značky, neexistujících influencerů či práv na osobnostní rysy jako je hlas či vaše typické pohyby.

Brands Are Creating Virtual Influencers, Which Could Make the Kardashians a Thing of the Past

Adweek / Heather Nolan

Ambasadoři značky (a tiskoví mluvčí) jsou vždycky tak trochu hrátky s ohněm. Jejich účelem je samostatně komunikovat za značku, aby vám ulehčili práci. A vy je nemuseli tolik řídit. Jaká rizika ale přicházejí, když jsou ambasadoři virtuální?

Možná jste o nich neslyšeli, tady jsou — virtuální influenceři s kombinovaným zásahem přes 1,2 milionu uživatelů Instagramu. Shudu Gram a Miquela Sousa, nebo-li Lil Miquela. Přestože evidentně propagují tak velké značky jako Prada nebo Chanel, jsou naprosto a úplně virtuální. Neexistují. V článku na Adweeku shrnuje Heather Nolan právní a PR rizika spolupráce značek s virtuálními influencery a brand ambassadory.

CGI “Influencers” Like Lil Miquela Are About To Flood Your Feeds

Wired / Miranda Katz

Pokud stejně jako já slyšíte o virtuálních influencerech poprvé, ono je to ještě o něco zajímavější. O Lil Miquela a jejich autorech (stvořitelích, pánech) se totiž svět vlastně dozvěděl až po geniálním PR stuntu. Jiný virtuální influencer, velký podporovatel Donalda Trumpa jménem Bermuda, totiž hacknul její účet a řekl, že jí ho nedá zpět, dokud neprozradí všem celou pravdu. A tak se ukázalo, že za Lil Miquela stojí Brud, startup z Los Angeles specializující se na tvorbu virtuální reality. Podle odborníků citovaných v článku v magazínu Wired se užívání virtuálních dvojníků reálných osobností — například youtuberů, influencerů či celebrit anebo značek, bude v nejbližších letech zvyšovat a brzy zaplaví vaše newsfeedy. Hranice mezi reálným a virtuálním se zase o trochu více rozmlžuje. Není vlastně Muskova představa o tom, že dávno ve virtuální realitě žijeme, správným vysvětlením touhy mnoha kultur po transcendenci?

The Future Of Branding? Synthetic Voices That Sound Just Like Our Own

Fast Company / Katharine Schwab

Americký startup Voicery, který funguje jenom pár měsíců, má už několik stovek objednávek. Nabízí totiž možnost syntetizovat lidský hlas tak, jak si jej k vašim účelům navolíte. Ať už jde o infolinku či voiceover do televizní reklamy. Hlasy syntetizuje z mnoha dostupných a právě to vyvolává etické i právní otázky. Startup už dokonce vypustil video, ve kterém nechal hlasem Baracka Obamy citovat projevy Adolfa Hitlera. Zkuste si jejich test a uvidíte, že polovinu strojových hlasů vůbec neuhádnete. Důležitost tvorby “tone of voice” pro každou značku teď dostává úplně nový rozměr. Článek od Fast Company popisuje, jak se váš vlastní, přesně namíchaný hlas, může stát naprosto unikátním rozpoznávacím znakem značky.

virtual2.png

We Are Truly Fucked: Everyone Is Making AI-Generated Fake Porn Now

Motherboard / Samantha Cole

Jak vidíte na druhý pohled, je poměrně rozpoznatelné, že výše zmínění influenceři nejsou úplně reální. Hlas bychom jim už ale dát mohli. Ale co teprve obličej a pohyby? Před pár měsíci šokovala svět zpráva o tom, jak jednoduché je pomocí strojového učení vytvořit porno, kdy na hlavy pornoherců a hereček nasadíte něčí obličej. Čím známější osoba, tím víc materiálu pro strojové učení. Vzápětí zaplavilo internet spousta porno scén (tehdy ještě němých, protože nebylo dostupné Voicery) s obličeji celebrit jako jsou Daisy Ridley, Maisie Williams nebo Scarlett Johansson. Původce — tedy neznámý hackeři, kteří využívali obecně dostupné technologie od Adobe až po Nvidia začali šířit stovky klipů po Redditu. Ten je ale už k dnešnímu dnu blokuje a stejně tak tyto klipy vylučuje z vyhledávání většina pornoserverů. Ta technologie, a navíc schopná se sama zlepšovat, tu ale stále je. Co kdybychom ji použili k vytváření virtuálních lidí — influencerů nebo značek? A co kdyby získali takovouto virtuální podobu například asistenti od Googlu či Amazonu? Ten od Googlu se už tomu všemu blíží alespoň svými schopnostmi:

Replikujte se

Co ale chybí všem zmíněným umělým inteligencím či virtuálním infuencerům? Lidský dotek. Z nikoho se nedokáží učit být lidštější tak dobře, jako z nás samotných. To dokazuje i projekt Replika AI, který spustila americká vývojářka poté, co tragicky zemřel její skvělý kamarád. Rozhodla se, že ho chce mít navždy poblíž. Strojovému učení poskytla všechny jejich vzájemné smsky, messengery a emaily a nechala je učit se. Podívejte se, stojí za zhlédnutí:

Její nejdůležitější sdělení pro všechny vývojáře je toto: většina z nás se snaží postavit Chatbota, co mluví. Ve skutečnosti ale klíčem k dobrému Chatbotovi je ten, který poslouchá. Nyní může vypadat skvěle jako Lil Miquela, mít sexy hlas jako Scarlett Johansson a pohyby jako Maisie Wiliams. Většině z jmenovaných za to budou značky platit tučné autorské poplatky.

Ale co její osobnost? Kdo jí vtiskne její identitu? To nemůže udělat nikdo jiný než my, lidé. Nakonec to bude možná tak, že v honbě za unikátním chatbotem budeme moci prodat své vlastní já. Prodáte specifický mix vaší osobnosti, aby se jej mohl naučit virtuální influencer a stal se tak unikátní mezi zástupy dalších digitálních robotů.

Zamyslete se nad tím a pak si pusťte soundtrack. Hraje mi celou dobu ke psaní dnešní pětky…


Líbil se vám článek? Sledujte nás na sociálních médiích nebo se přihlaste do newsletteru: